S touto myšlenkou jsem koketovala už dlouho. Obdivovala zručnost, koukala po inspiraci. Ale nějak se mi to nezdálo. Jednoduché se mi zdálo těžké.
Po čase se stalo, že jsem bezmyšlenkovitě kývla své kamarádce, že ji prostě "hrnek v župánku" udělám. Čekala jsem na hrneček a v hlavě mi šrotovalo, jestli jsem udělala dobře.
Hrneček dorazil ... hm ... není úplně rovný, takže se bude muset ubrat nebo přidat. Barvy, vzorek si mám vymyslet sama - u věci na zakázku to nemám zrovna nejraději. Nu ale dobrá tedy.
Vybrala jsem jemnější tóny barev a začala vymýšlet vzor. U toho jsme se zdržela nejvíc, na háčku se mi leccos nelíbilo. Nakonec jsem našla, vypadalo to celkem pěkně a mohla se pusti do práce.
Zdánlivě snadná práce, až tak snadná nebyla. Ano, šlo to rychle, však pár "ale" by se našlo.
Pro mě je to však relax, zábava a výzva. Chytlo mě to, a proto během pár týdnů vznikly další dva hrnečky.
Všechny "v župánku" jsou vánočními dárky - jeden na zakázku určitě pro úžasnou maminku/babičku, druhý jako poděkování pro jednu úžasnou maminku, že pomohla nejen mně, ale i mé kamarádce a třetí pro moji babičku k oblíbenému čaji, mandlím v čokoládě a sušenkám handmade.