Letos jsem ušila svůj první kapsář. Svůj první adventní kapsář. Jednoduchý, vánoční, s malými kapsami. Prostě takový, který po Vánocích zabalím, schovám, vytáhnu za rok a jen naplním. Vymýšlet náplň už bude pohoda, protože to může být cokoliv malého, milého, motivujícího, hezkého, nápaditého, sladkého, objevujícího, tajemného, vánočního.
Kapsář se povedl. Hodí se přesně tam, kde jsem si ho představovala. Kapsičky jsou tak akorát. Vhodně na malou hračku, kostičku, drobnůstku, maličkost, pochoutku, obrázek, aktivitku, čokaljdu. Prostě na cokoliv.
Šila jsem ho za minutu dvanáct, přesně 30. listopadu a povedl se. Jednoduchý, praktický.
Prostě akorát.
Letos jsem do něj vložila zase adventní leporela, která jsme měli už vloni. Letos je děti, hlavně Štíříce, chápaly a byly ochotny si je prohlížet a vyprávět si o nich.
Druhým dárečkem byl kousek betlému. Je to taková dřevěná skládačka, přesně 24 kousků a každý den si přiložíme jednu. Moc zaujal. Kupovidu i Ráče. Často k němu chodí a figurky přerovnává. No a můžeme ho použít taky pár let. Je ze dřeva, můžeme si ho i časem pomalovat. A zaujal i Pána tvorstva, protože jeho fotka zdobí naše PF 2018.
Třetím tajemstvím byla sem tam aktivitka, kterou tentokrát za mě vymyslel časopis Puntík. Příště ale budu vyrábět sama a s obrázkovým doplněním. Všimla jsem si, že děti víc pochopí, když to mají podchycené ještě obrázkem. Ale i tak jsme si aktivity užily a pobavili se.
A sem tam do čtveřice byla nějaká mlsůtka. Štířice měla čkolajdovou micni a Řáče obrázek se svou mlsotou (chápej, je bezlepkáč, čokoládu nejí a oblíbený muffin či jogurt se do kapsy nevleze).
Nejprve jsem chtěla doplňovat každý den, ale musela jsem naplnit, protože jsem byla služebně pryč. Tak jsem ho naplnila celý. A děti to vzládly dobře. Vůbec nechtěly zkoumat co bude dál.
Leto se mi opravdu putování vánočním časem líbilo.
Mělo to i výukový efekt ... Štířice umí napočítat od 1 do 24 česky i anglicky.
Mám v myšlenkách ještě nápad s vánoční spirálou. Ten si schovám třeba na příští rok.
