Na vlásku, teda na vlásky

Už ani nevím, zda to bylo k narozeninám, k svátku a už vůbec nevím, v kterém roce. No, v hlavě to někde ukryté je, na povrch nevylezlo. Ale mám ji. Paní Zajíčkovou od úžasné blogerky, švadlenky a ženy, prostě z dílničky Sršení ... tady nebo tady. Teda Štířice ji má. Panenku a záhy ve stejném stylu sponkovník.

No a tak vznikl nápad, dárek pro mou první neteřinku. Sama si vybrala barvy, sama si vymyslela motiv. Zbytek nechala na mně.

Zadání znělo pes, nejlépe retrívr. No, tou rasou si úplně jistá nejsem, ale pes to je. Růžová a modrá. Pro mě velmi příjemná barevná kombinace. Nakonec jsem tyto barvy zvolila s motivem.
A dál už jen najít v sobě nápad, jak to zkombinovat. To trvalo. Ušima jsem se nechala inspirovat u naší Paní Zajíčkové, samozřejmě o dovolení jsem požádala.

Tak vznikl druhý, tentokrát šitý, sponkovník. Foceno na našem zdrcadle. Fotku v tom správném domově jsem někde asi propila.