čtvrtek 29. září 2016

Václav

Nemoc nám zhatila plány. Ale i přesto jsem našla sílu vytvořit podzimní úkoly pro Ráče. To totiž ještě zdravé, tak aby se nenudilo.

Nedávno jsem viděla celý seznam podzimních nápadů. Strašně se mi to líbilo a se souhlasem jsem se nechala inspirovat. Rozhodla jsem se, že kromě běžných úkolů a výtvorů a zábavy, se pokusím s dětmi sledovat tradice a roční obodobí a dělat si hezky.

A podzim už začal a do cesty nám vstoupil sv. Václav. Takže první podzimní událost tohoto roku je ke tomuto člověku.

Svatý Václav je prvním svatořečeným českého původu, z rodu Přemyslovců. Vychován svoji babičkou Ludmilou. A již v raném středověku se stal symbolem českého státu. Je vyobrazen i na české dvacetikorunové minci s nápisem "Svatý Václave nedej zahynouti nám i budoucím".
Kormě toho je považován i za patrona vinařů a sládků.

I když je mi jasné, že tomu Ráče asi ještě pořádně rozumět nebude, nevidím nic špatného na tom, aby se s tím neseznamoval. Navíc, mě příprava bavila a Ráče bavili úkoly.


Úkolů bylo sedm:
komiks o sv. Václavu
chmelové pexeso 
chmelová skládačka - 28.9. VÁCLAV
hroznové víno z plastelýny
václavovské puzzle
dvě grafomotorická cvičení



A Ráče si vědlo skvěle


úterý 20. září 2016

Muffiny z kokosové a pohankové mouky

Čistě bezlepkové a bezkaseinové muffiny.
Po dlouhé době jsem pekla nový recept. Už se jich bojím, ale vzhledem k Ráčetově dietě, musím. Ale bojím se, že to nebude dobré a vzhledem k drahotě potravin vybírám pečlivě a araději ověřené recepty.Tento ověřený je a je moc dobrý.

Recept:

Hrnek nahrubo nastrouhaneho jablíčka
Hrnek najemno nastrouhane cukety
3 celá vejce
Půl hrnku oleje
Lžička vinného kamene nebo jedlé sody
Lžíce kakaa
Hrnek pohankove mouky
Hrnek kokosové mouky
Půl hrnku kokosoveho cukru
Rozinky (nedávala jsem kvůli Ráčeti)
 

Pekla jsem na 180 st cca 30 minut.


Vlezlo se mi jich jen jedenáct. Příště rozdělím lépe. Jsou opravdu moc chutné.




Sama se sebou

Někdy se naskytne možnost být sama se sebou. To se musí využít.
Stalo se to tak. Pěkné a teplé zářijové dny chtěli moji rodiče strávit se Štířicí a tak si ji na jednu noc půjčili a jeli s ní na bazén. No a protože je už září, tak Ráče je ve školce. Úplně jsem žasla, že se mi naskytlo být celé dopoledne sama.

Venku začíná svítit sluníčko. Je teprve 7.30, kluci odešli do školky. No a mně nenapadlo nic jinýho, než uklízet. tak jsem uklidila. Ale pak ten pocit. Nohy nahoře a kochám se kochám uklizeným bytem. Nikdo mi to hned nerozhazuje. Je ticho, uklizeno. To se v naší dravé domácnosti už dlouho nestalo. Musela jsem si to náležitě užít.

Když jsem se nabažila, vyrazila jsem do ulic maloměsta. Mohla jsem vejít do jakéhokoli obchodu, protože nemám kočár nebo utíkající a vše bourající dítko. V peněžence dost penízků.

Šla jsem se jen tak podívat. No a pak na mě koukla. Parádní víkendovka. Se slonama. Nu tu, jsem tam opravdu, opravdu nemohla nechat. Má tři prostorné kapsy a i kolečka. Kdo mě zná, pochopí.




Další nákupy mi zavedli do jednoho orient obchůdku a second handu. Můžu si uklidit ve skříni a zase něco vytřídit. Mám náhradu. Jedny letní šaty ve výprodeji a dvě halenky. Omlouvám se za fotky, fakt nejsem fotograf. Ve skutečnosti mnohem hezčí.



Září bliká na chladnější dny. Tak u mě už může začít ta pravá podzimní a zimní svíčková a čajová sezóna. Klidně k nám můžete pijít, čajík uvařím a užijeme poklidu při čakrové svíčce.





No a i přesto, že jsem si užívala to ticho, klid, přece jen jsem po dětech smutnila. Proto dárečky od odpačaté matky dostali i ony. Pro Ráče bezlepkové sušenky, pro Andílka vřes a dřevěný ptáček, pro Štířice ovocné tyčinky.




No a před oběděm jen s mým mužem, jsem si musela zajít na kávičku do mé oblíbené kávárny Pikola. Dne ledové latté a Jíst, meditovat, milovat - knížka pro tento den jak dělaná.



A k tomu jsem si tam vybrala nové náušničky ve stylu "alá lego", abych ladila k dětem.







Bylo to pěkné dopoledne. Nabrala jsem hodně energie. Každá mamina by si sem tam měla takové dopoledne udělat. A každý, pokud nění příliš osamělý, by měl být i chvilku sám se sebou.