Pracovní

Už je to přes dva měsíce, co jsme se blogu nevěnovala. Má to jednoduché vysvětlení. Práce. Po šesti letech doma mého působení doma s dětmi nastala změna. Pro všechny. Štířice nastoupila do školky, Ráče do školky vlítlo, Pán tvorstva by se měl více (zatím to jen ledabyle zkouší) zapojit do organizačního chodu naší rodiny a já nastoupila do práce. Do nové, do neznámé, ale vlastně známé. Z role učitelky jsem se stala poradcem v sociální službě rané péče.

No a protože všechny začátky jsou určitým způsobem náročné. Tak pro nás začátek školního roku byl, dalo by se říci extra náročný. Organizačně, emočně a vůbec vše skloubit způsobilo, že některá pole mé působnosti musela oddychovat.

Nový život se nám urovnává a já už zase můžu psát. Nevím, možná časem se vrátím i k těm událostem, co už proběhly. A když ne, tak zůstanou jen v mé paměti.

Ale k věci. Můj koníček se částečně vměstnal i do mé práce. Nejen, že můžu zužitkovat své osobní zkušenosti. O tom ale třeba někdy jindy. Můžu zužitkovat i své dovendnosti. Tak hledám, vymýšlím, radím se s kolegyněmi a vytvářím aktivity pro naše malé klienty.

Mezi první, šité, patří pár spybagů, hmatové pexeso, labyrinty a "pavoučku, chytni mušku".

Spybag

Z mé dílničky už ho znáte v podobě Krtečkových. Odkaz dávat nebudu, protože s první protoypem moc spokjená nejsmem. Ale tyhle už ppovažuji za zdařilé.

Prostě pytlík s okýnkem, rýže, předměty.

6x spybag, z tohho jeden černobílýna větší podoporu vizuální stimulace.

Spybag - jednoduchý tvar působí prostě pěkně.

A takové titernosti v nich můžete najít.

Labyrint

První je vám už taky známý. Je to ten knoflíčkový, který jsem dělala pro spolužáky Ráčete (tady). Druhý je nový. Cesta je skrytější, putující korálek od mráčku ke sluníčku, od sluníčka k mráčku není vidět.

Hmatové pexeso

Pexeso na dotyk. Tady si nemusíte hrát naž tak na vzhled, důležité je složení. Dvojice se hledá podle hmatu. Takže co nejvíce rozlišných struktur je fajn.

Pavoučku chytni mušku

Tahle aktivita vznikla trochu oklikou. Když jsem klogyním ukazovala naši Tichou knihu, tak jsem jim strašně líbila stránka "Locika", jenže bylo potřeba vytvořit něco univerzálnější, aby to zaujalo i chlapce. Proto pavouček, pavučina, malé sponky a už můžeme chytat mušky do sítě.

Za fotodokumentaci se musím pořád omlouvat, stále nedokážu chytit světlo a nemusí to vždy odpovídat skutečnosti. Dnes jsem však rozdala aktivity a nadšení kolegyň bylo velkou odměnou.

Nejhorší je, že se mi hlavou honí další a další nápady, ale čas prostě neoblomím. 

Nebojte o další nápady vás neochudím.