Veďte si deník

Veďte si deník  ... pátá z knihy Sto životních lekcí od Mnicha, který prodal své ferrari od Robina S. Sharmy.

Veďte si deník. Vedla jsem, nevedla, začala jsem znovu. Svůj první deník jsem začala psát zhruba v patnácti letech, ze zdravotních důvodů. Psaní deníku mě pak provázelo pár let.

Psaní, kreslení, vydechnutí, prostě vedení deníku mně před 7 lety zachránilo zdravý rozum. V nejtěžších chvílích života jsem se  obracela kadý den k prázdné stránce a jakýmkoli způsobem zaznamenal svůj den. Mohla jsem myšlenky někam dát. Vypustit je. Nechat odejít.
Po čase mi mateřství přineslo pár, dnes pro mě nepostradatelých, žen, které se na nějakou dobu staly mými deníky. Mohla jsem, chtěla jsem, jim své myšlenky dát. A ony ochotně poslouchaly, radily, pomáhaly. Dělají to stále.

Při čtení životních lekcí jsem si uvědomila, že to "moje" psaní mi chybí, že ho potřebuju, že jsem se v životě zase posunula nějakým směrem a potřebuju se zase sžít se svým já.

Vzla jsem si tuhle lekci k srdci a rozmýšlela jak, kdy a jestli vůbec začnu psát. Začala jsem. Koupila jsem si nádherný notes od Duhové kočky, který pro to jako stvořný. Vybrala jsem si notes s citátem Každá cesta má smysl, protože ta má smysl má, i když je provázena bouřemi častěji než bych si přála.

A začala jsem psát. Psát na sv. Štěpána, kdy jsem si večer mohla v klidu rozmýšlet nad uplynulým časem bez deníku, nad svým životem. Píšu už týden a úplně cítím, jak se mi tento každodenní rituál zarývá pod kůži. Jak mě to baví, jak se mi uvolňuje mozek, který byl poslední dobou velmi pohlcen různými myšlenkami. Jak si to svoje "já" uchovávám.

Úplně jsem se ztožnila s poslední myšlenkou lekce Veďte si deník: "... jestliže váš život stojí za to, abyste o něm přemýšleli, stojí za to o něm psát." A mně to za to stojí. Je to pro mě určitý způsob meditace, psychoterapie, večerního uvolnění.

PROSTĚ VEĎTE SI DENÍK!!!

K tomu mě učaroval i diář od Duhoví kočky. Inspirační diář pro ženy. Nadchl mě svoji barevností, inspirací, motivací a tím, že je pro ženy. A já potřebuji zase cítit svoji ženskost. Takže tento rok se nechám provázet Lucií Ernestovou, alias duhovou kočkou. nakoukni