Svatomartinská

Když jsem se rozhodla, že budu sledovat svátky a různé významné dny a nechám se nimi inspirovat pro vytváření aktivit pro mláďata, netušila jsem, že nám budou nemoci házet klacky pod nohy.

Ale nevadí. Můj záměr je jasný a tak nemoci ignoruji. No dobře, nemohli jsme oslavit svátek Martina, tak jak bych si představovala (rozuměj 11.11.), ale nakonec jsme si to udělali po svém.

Naše připomenutí tohoto svátku vyšlo asi o 9 dnů později, v neděli. Takže jsme si v ten den vzpomněli na Martina, povídali si o něm, ukázali obrázky a zároveň oslavili konec liturgického roku.

Náš den vypadal asi takhle:

Ráno divoké, Štířice měla neklidnou noc, ale na GFCF perníčky se podařilo zadělat.
Já a Ráče jsme šli na mši. V kostele jsme ukončili liturgický rok a zároveň přivítali nového farníka - součástí této mše byly křtiny.
Oběd vařil děda a nebyla to husa, ale pečená kačena, se zelím a s chlupatými knedlíky. Jak já je mám ráda. A pivko, aby se to těžké jídlo trochu zapilo.
Po obědě se odpočívalo. Někteří spali, někteří bděli, někteří se koukali na Ipad.
Odpoledne začalo trochu mrčkatě, ale dobrá svačinka to zahnala. Pak jsme se mohli vrhnout na nějakou tu aktivitku a užít si zbytek dne všichni pospolu.

Aktivit bylo několik:

Při jejich tvoření jsem vycházela ze symbolů a obyčejů typických pro sv. Martina.

Sv. Martin je patronem vojáků, koní, jezdců, hus a vinařů. Nejčastěji bývá zobrazen na koni s půlkou pláště a žebrákem.

1. Návštěva kostela, kde mě Ráče trochu "naštvalo", protože stačilo pár not a zpíval jinak pro něho nové, neznámé kostelní písně. Na druhou stranu jsem se dmula pýchou, protože jeho hudební sluch je neskutečný.
Kostel je hlavně pro nás dva fakt zážitek. Máme to tam moc rádi. Štířice to ještě tak nevnímá, ale líbí se jí tam taky. Pán tvorstva si chodí povídat do přírody, i když občas s náma jde.

2. Přiřazování koníků a vloček. Tentokrát stíženo pro zrak - koníci byli jen obrysoví a vločky jedna barva a hodně podobné. Navíc 10 a 10 obrázků. Ráče zvládlo dobře.

3. Dokreslovačka podle čísel. Když nebyla husa na pekáči, byla na papíře. Čísla má Ráče rádo, takže aktivita "za odměnu" a překvapil pěkným úchytem fixy.

4. Martinův kůň nám nezalehl dvůr, jen na chvilku den před svým svátkem, proto jsme si ho museli vytvořit sami. 

Tzv. malování v mouce - grafomotorické cvičení. Bezlepkové mouky mi bylo líto, použila jsem cukr, ten však není úplně vhodný. Budu muset sehnat nějaký písek nebo něco podobného.

5. Jedna výtvarná činnost - tiskání pomocí houbičky na nádobí. Houbičku roztřihneme na menší kousky, lehce namočíme do vody, pak do barev a "ťukáme" na papír. Děti ťukaly na karton, kde byla předmalována podkova. Ty jsem pak vytřihla  a přilepila na vchodové dveře, aby nám přinesly štěstí.

Obě mláďata dělají fujky na mokrou houbičku. "Citlivky" moje milovaný.

6. Pečení perníčků, hlavně ve tvaru podkovy. Ideální čas vyzkoušet první perníčku bez lepku a kaseinu. A povedly se. A ke štěstí jsme si vykrájeli ještě pár sloníků. A k ukončení liturgického roku podzimní hříbky.

Recpet najdete tady

Byla to moc pěkná neděle.