71 ... konečně

Tato kára je doma už do listopadu. Nesložena, v krabici, ležela až do Vánoc. Pod stromečkem tolik radosti, až do bodu, kdy jsme zjistili, že chybí zásadní součástka, aby vše drželo pohromadě. Pak začal kolotoč připomínání, volání, emalování, připomínání, volání, připomínání, volání ... Nakonec jistý obchod Pán tvorstva ukecal a po dlouhých skoro třech měsících poslali chybějící díl. Vyšlo to skoro na svátek. Druhá radost a vlastně por Štířici i pro mě. Oan jezdí, pečuje o ty, co se vozí a já už vymýšlím, jaké doplňky ji k němu vyrobím. Určitě potřebuje dečku, polštář, zavinovačku a tašku.