První sloní

Šicí stroj v akci. Tentokrát pro mě. A opravdu to bylo snažší, než jsem si myslela. Jsem nadšená. Ještěže jsem si té látky pořídila tolik, tvořit můžu až až ... bis bis.

Potřebuju místo, spoustu místa. Hlavně když mám s sebou děti. Potřebují to a to. Doteď jsem využívala přebalovací tašku nebo batoh. Ale taška už mi nevyhovuje, moc kapes mi překáží. Batoh je fajn, ale už mě nudí.

Potřebovala jsem změnu. A tašku, pořádnou tašku, jsem si ještě neušila, nevytvořila. Díky relaxaci na pinterestu jsem narazila na pár inspirací. A jednu jsem si během dvou dnů realizovala.
Nejlepší na ní je, že je multifunkční. Nejhorší ... ach jo, zase jsem špatně našila své logo. Kolik toho budu muset ušít, abych tu šicí optiku konečně pochopila? Haha ... šití je logika a někdy dost složitá.

Fotky jsou strašný ... na tohle budu opravdu potřebovat kurz. Nějak to, milý čtenáři, zkousni to, sílu fotit to znovu a znovu, aby to vypadalo, nemám sílu.

Ušila jsem si batohtašku, tzv. onbag. Nápad není můj. Je to vlastně taška, ale i batoh, který si hodí snad na všechno. Tvar může být jakýkoli. Já si zvolila půl kruh. Největší zvláštností této tašky je popruh. Je neuzavřený, tvořený z dvou "cancourů" a díky nim se taška může navázat různými způsoby a díky speciálním poutkům uvázat i jako batoh.

 Úvaz na jeden posuvný uzel. Taška může být dlouhá, krátká ... pdole libosti.

 Využití bočních poutek a je z toho batoh. Super, ne?

Úvaz na dva posuvné uzly.

Moje sloní multifunkční záležitost se díky tomu, že popruhy jsou ploché, dobře váže, dobře se rozváže, netlačí a je vhodná i k dítěti v šátku či nostíku, na kočárek, na nákup, ale i jen tak na parádu.

Já si ji ušila dostatečně velkou, věřím, že se mi tam vleze vše, co budu potřebovat, když půjdu kamkoli a pro cokoli. Dvě boční kapsy, jedna vnitřní a jedna vnější na straně k sobě umožní i menší chaos ... doufám.

Moje batohtaška ... sloní. Jsem nadšená a už se těším, až ji vyzkouším v praxi.