Tak tuhle písničku jsme si zrovna dnes nezpívali, ale frčely jsme za zvuku písniček Svěráka a Uhlíře. Jako skoro vždy, když v autě sedí hlavně Ráče.
Bylo jednou jedno místo. To místo se nachází na silnici směrem k malebnému městu Olomouc. To místo je jen jedno. Jen jeden okamžik, jeden pohled. Musíte jet, nepřepálit to a v tom okamžiku se rozhlédnout, doleva, doprava, před sebe. To místo ti může ukázat jeden bílý, jeden červený a třetí podle počasí. Hrady. Hrady v našem okolí. Na bílý a "podle počasí" pojedeš rád. Na červený by si nechtěl ani jako návštěva. Pán tvorstva, moje máma, můj bratr ho navštívili. Každý z jiných důvodů. Já tam snad ani nechci.
To místo nezná každý. To místo mě přitahuje pokaždé. To místo se nám líbí. To místo očekáváme v naději, že uvidíme všechny. To místo půlí naši cestu do města. To místo uzavírá jeden typ silnice před druhým. To místo má svou duši.
To místo si najdi sám.
Nebo hádej a já ti třeba poradím a TO MÍSTO si pak můžeš taky vyzkoušet.
Žádné komentáře:
Okomentovat